- Stát je parazit – To není míněné v nutně negativním smyslu, jde o to, že stát nedokáže přežít sám o sobě, potřebuje spotřebovávat zdroje ostatních, sám o sobě nic nevytváří.
- Stát je přírodní síla – svou silou se podobá přírodnímu jevu, proti kterému nejde bojovat
- Stát je zruinované náboženství – Nikdo nemá nad státem absolutní moc. Všichni, kdo se podílejí na jeho funkci, jsou komplicové v narušování práv druhých. Žádný jeden člověk nemůže „zrušit stát“, např. prezident, jelikož stát je v určitém smyslu decentralizovaný, jeho působení je závislé na spoustě lidí, kteří „jen dělají svou práci“.
- Stát je ztělesněním „účel světí prostředky“ – Je smutné, jak často lidi vede obhajoba starého a nefunkčního systému ke schvalování ohavností. Viz argumentace „kdyby ... aspoň jedno ...“, kdy úplně ignorují druhou stranu mince, oběti obhajovaného jednání.
- Stát je skrz politiku jen odraz společnosti – stát vyloženě nemá svou vlastní agendu nebo cíl, většina lidí pracující pro stát jsou „užiteční idioti“, kteří nechtějí pracovat a snaží se dělat minimum, jen proto, aby si jich nikdo nevšímal a dostávali peníze. Politika je formovaná poptávkou po něčem, ne po tom, co je dobré a co dává smysl. Stejně funguje i kapitalismus (volný trh), jen tam jsou hloupá rozhodnutí lépe spojena s náklady.
- Stát je nekonzistentní – ve státu neexistuje skoro žádná vnitřní konzistence, právní řád je tak složitý, že není výjimkou, že se mění rozhodnutí po odvolání. Ani sama Ústava není konzistentní.